Ben

Ben Venušino kouzlo

22. 6. 1991 - 25. 2. 2005

Můj první pes, Beníček, trpasličí stříbrný pudl. Chtěla jsem už tenkrát pejska jedině s PP. Jela jsem si pro něj do Hradce Králové a zaplatila za něj tenkrát v drobných, které jsem si našetřila na brigádě. Díky němu jsem se ujistila, že už nikdy nechci psa, ale fenu a že už nikdy nechci nic s údržbovou srstí :) Nejsem zastáncem toho, že si koupím plemeno s bohatou srstí, která mu dává jistou podobu a potom s něj díky střihu udělám jedince s naprosto odlišným vzhledem. Takže jsem koupala, česala, fénovala, i střihačský kurz navšívila, ale můj šálek kávy to nebyl. S Benem jsem poznala, co je to zodpovědnost, protože se nikdy neptal, jak je venku, prostě se šlo ven a musel nějak poslouchat. Byl to bohužel malý závisláček, takže bez mojí přítomnosti velice naříkal, za což nás měli jiště všichni sousedi velice rádi. Tímto nepřestanu dost děkovat mým rodičům, kteří měli se mnou i s Benem dostatek trpělivosti a vždy stáli na naší straně. Bohužel Ben se nedožil svých 14 narozenin, protože se na chodbě panelového domu mých rodičů setkal s volně kráčející pitbulkou a zranění, která mu způsobila nakonec po delší době podlehl..